Počítadlo slov

Přidat na web Metainformace

Ostatní nástroje

Online nástroj na počítání znaků a slov

Online nástroj na počítání znaků a slov

Dnes je na světě 7150 jazyků, které patří do 142 jazykových rodin. Vznikaly a vyvíjely se v různých historických epochách a ve své přeměněné a hotové podobě přežily dodnes. Tak velká jazyková rozmanitost ale není ukazatelem, protože téměř 70 % světové populace používá pouze 40 jazyků a drtivá většina ze zbývajících 7110 je ohrožena.

Historie psaní

Počátek vývoje řeči a písma – v našem současném chápání – lze nazvat objevením prvních obrazových symbolů a hieroglyfů: v období od 5. do 6. století před naším letopočtem. Při archeologickém výzkumu byly nalezeny v Mezopotámii, v syropalestinské oblasti, na území moderní Abcházie a na Žluté řece v Číně. Tyto spisy patří k takzvanému „proto-psaní“ a do dnešního psaní se vyvinuly teprve ve 3.–2. století před naším letopočtem.

Takže „skutečné“ písmo ve formě strukturovaných symbolů se objevilo ve starověkém Egyptě v roce 3100 př. n. l., v severozápadním Hindustánu v roce 3000 př. n. l. a ve starověkém Sumeru v roce 2750 př. n. l. Spisy nalezené v Peru (2500 př. n. l.), na Krétě (2000 př. n. l.) a v Číně (1400 př. n. l.) pocházejí z pozdějších let. V letech 1000 až 100 př. n. l. byly vytvořeny maloasijské abecedy, etruská abeceda, hebrejské čtvercové písmo a nabatské písmo. Pokud jde o latinku – dnes nejběžnější, pochází z Etrusků: kolem roku 400 před Kristem.

Významnou událostí pro světové psaní byl vynález papíru v Číně, přibližně ve stejnou dobu jako narození Krista (0 nl). Stal se univerzálním, a co je nejdůležitější, mobilním nosičem informací: na rozdíl od objemných kamenných tabulek a želvích krunýřů se rozšířil nejprve mezi elitou a poté i mezi střední třídou.

Souběžně s asijským písmem se evropské písmo vyvíjelo na základě latinské abecedy přijaté v římské říši. Svou moderní podobu však získal až v roce 1300, kdy byla obnovena karolínská minuskule a bylo schváleno tzv. „humanistické“ písmo. V roce 1700 byla v Rusku přijata cyrilice („občanské písmo“ Petra I.) a v 19. století začala globální adaptace latinky na jiné jazyky. K dnešnímu dni je nejběžnější a používá se ve 131 ze 195 zemí.

Zajímavá fakta

  • Ze 7150 existujících jazyků je velká většina (90 %) slyšet pouze v Africe a Asii. Mluví jimi celkem 90-100 tisíc lidí. Tyto dialekty jsou považovány za ohrožené a každých deset let se snižují.
  • Jedním z nejvýznamnějších polyglotů známých světové historii byl Giuseppe Gasparo Mezzofanti, italský kardinál, který mluvil 60 jazyky.
  • Nejběžnějším znakem na světě je latinské písmeno „e“. Zejména s cílem snížit jeho význam a vyvrátit jeho nepostradatelnost napsal Ernest Vincent Wright v roce 1939 román Gadsby skládající se z 50 tisíc slov, která toto písmeno neobsahují.
  • Největší zásoba znaků je v čínštině: více než 80 000. Ale téměř všechny se nepoužívají v každodenním životě a k pochopení 99 % toho, co se píše v tisku a na internetu, stačí znát 2000 znaků. A pro 80% porozumění stačí 500 hieroglyfů.
  • Pokud je velikost písma 12 bodů, vejde se na standardní stránku A4 průměrně 2400 znaků bez mezer. 1000 znaků tedy zabírá asi 2/5 stránky, 2000 znaků ─ 4/5 formátu A4.
  • Stella Pajunas-Garnand byla nejrychlejší psaní na světě. V roce 1946 dosáhla rychlosti 1080 znaků za minutu na elektrickém psacím stroji IBM. Novodobé vítězce, Angličance Barbaře Blackburnové, se tento rekord na počítačové klávesnici překonat nepodařilo. V roce 2005 napsala 1060 znaků za minutu.
  • Průměrná rychlost psaní je přibližně 200 znaků za minutu. Ukazuje se, že muži píší rychleji než ženy, i když musí psát méně často.
  • Velký akademický slovník obsahuje 150 000 slov.

V informačním 21. století jsou všechna textová data překládána do digitální podoby a do různých jazyků. V případě uměleckých děl a historických kronik jsou překlady a úpravy svěřeny odborníkům, pro nedůležité texty jsou automatické algoritmy zabudované do online překladačů a „počítadel znaků“. Ten „umí“ počítat nejen počet znaků (s mezerami i bez nich), ale také počet odstavců, slov (jednoslabičných i víceslabičných), slabik, vět, odstavců atd. To značně zjednodušuje práci s textem/jazykem informace a umožňuje vám je převést do správné formy automaticky a bez použití slovníku.

Počítadlo slov a znaků

Počítadlo slov a znaků

Vývoj výpočetní techniky zjednodušil proces výměny informací a dnes není nutné znát dobře jazyk a umět krásně psát, abychom se dorozuměli/dopisovali. Existuje ale řada profesí, pro které jsou tyto dovednosti nezbytné. Například překladatelé, SEO specialisté, redaktoři, správci obsahu. Mnozí se zajímají o otázku, je možné se naučit krásně psát a jak dlouho to bude trvat? Odpověď je ano, a to v poměrně krátké době!

Jak se naučit správně psát

Abyste mohli krásně stavět věty a tvořit z nich zajímavé a poučné texty, není nutné mít vyšší vzdělání. Stačí mít průměrné IQ a určitou slovní zásobu. Hlavní podmínkou je, aby psaní textů přinášelo potěšení a nezabíralo mnoho času a úsilí. Vše ostatní lze dosáhnout dodržováním jednoduchých pravidel:

  • Přečtěte si více. Při čtení beletrie a žurnalistiky se většina pravidel pravopisu a interpunkce učí automaticky. V paměti se ukládají možnosti konstrukce vět, interpunkční znaménka, styly psaní atd. Chcete-li maximalizovat efekt čtení, musíte se pokusit o jeho zpestření velkým množstvím autorů a literárních směrů.
  • Zbavte se klišé a stereotypů. Fráze jako „mimochodem“, „nepochybně“, „jak se říká“ a „stojí za zmínku“ jsou živými příklady klišé, která se již dlouho etablovala jejich zuby na hraně v žurnalistice. U mnoha čtenářů způsobují podráždění a odmítání a kromě toho nenesou žádnou sémantickou zátěž a ucpávají text. Úkolem začínajícího autora je zbavit se těchto stereotypních frází a nepoužívat je ve své tvorbě.
  • Pište, jak myslíte. Úlet myšlenky je mnohem „výmluvnější“ než naše pokusy vyjádřit to slovy. Jedním z důležitých úkolů je naučit se myšlenky „pustit“ a volně je vyjádřit v textu. Nemůžete si dělat starosti s tím, že nemusí odpovídat formátu a stylu psaní a veškeré „nesrovnalosti“ budou následně odstraněny při editaci – časově mnohem méně náročný proces než samotná autorova práce
  • Ukazovat, neříkat. Při sestavování frází a vět je důležité vyvolat v myslích čtenářů vizuální představy a oni sami uhádnou, co se děje – bez pomoci vypravěč. Například místo věty „po přečtení dopisu se rozzlobil“ můžete napsat „zmačkal dopis, hodil ho do krbu a vyletěl z místnosti“. To, že se postava zlobí, čtenáři pochopí / domyslí sami, to je dovednost autorky.
  • Používejte častěji aktivní hlas místo trpného rodu. Například místo fráze „pokousal ho pes“ napište „pokousal ho pes“. Ve skutečnosti jde o totéž, ale v druhém případě se text zbavuje suché, „oficiální“ podoby a je vnímán úplně jinak. Pro psaní oficiálních, obchodních článků je trpný rod optimální, ale ve všech ostatních případech je nežádoucí.
  • Argumentujte, co je napsáno. Čtenáři jsou unaveni z článků s nepotvrzenými a nespolehlivými informacemi, které jsou k ničemu a často zavádějící. Fráze jako „podle vědců“ nebo „podle odborníků“ se pro mnohé stávají stop faktorem a důvodem k zastavení nesmyslného čtení. Pokud o něčem mluvíte, potvrďte to, co je napsáno, konkrétními fakty a odkazy, protože silné argumenty jsou přesně to, kvůli čemu za vámi čtenáři přišli.
  • Používejte korektury. Začínajícím autorům se doporučuje, aby si našli zkušeného mentora/učitele, který zpočátku upraví texty a upozorní na zjevné chyby a nedostatky. Alternativní možností je využití online služeb, které upravují a opravují textová data. Každým rokem jsou jejich algoritmy stále dokonalejší a jsou již schopni nahradit kvalifikovaného editora.

Když s růstem vaší profesionality zmizí potřeba úpravy, pokračujte v úpravách textů sami. Po napsání si je znovu kompletně přečtěte a zakončete a „akordy“. Bez toho je vysoká pravděpodobnost, že uděláte chyby: gramatické i stylistické.

Shrneme-li to, můžeme říci, že dnes je mnohem snazší naučit se správně a krásně psát než před 20–30 lety. Uživatelé mají k dispozici veškeré množství informací, které jsou volně dostupné na internetu a nevyžadují nákup knih ani výlety do knihovny. Stačí si stanovit cíl a psaní si osvojíte v poměrně krátké době.